Byly nebo byli? Rozluštěte s námi záhadu shody!

Základní pravidlo shody podmětu s přísudkem

V českém jazyce se řídíme pravidlem shody podmětu s přísudkem v rodě a čísle. To znamená, že pokud je podmět v množném čísle, musí být i přísudek v množném čísle. A naopak, pokud je podmět v jednotném čísle, musí být i přísudek v jednotném čísle. Toto pravidlo platí i pro minulý čas slovesa "být". Pokud byl podmět v množném čísle, použijeme tvar "byli". Pokud byl podmět v jednotném čísle mužského rodu, použijeme tvar "byl". Pokud byl podmět v jednotném čísle ženského rodu, použijeme tvar "byla".

V angličtině je situace trochu jednodušší, protože tvary slovesa "to be" v minulém čase se liší pouze v osobě. Pro první a třetí osobu jednotného čísla se používá tvar "was", pro ostatní osoby pak tvar "were". Důležité je si uvědomit, že v angličtině se shoda podmětu s přísudkem v minulém čase projevuje pouze u slovesa "to be". U ostatních sloves se tvar minulého času nemění v závislosti na osobě a čísle podmětu.

Rod a číslo podmětu

V českém jazyce se sloveso vždycky přizpůsobí rodu a číslu podmětu. To znamená, že když je podmět v jednotném čísle a mužském rodu, použijeme tvar slovesa pro jednotné číslo a mužský rod. Například: "On byl doma." Naopak, když je podmět v množném čísle a ženském rodu, použijeme tvar slovesa pro množné číslo a ženský rod. Například: "Knihy byly drahé." V angličtině je to trochu jinak. Sloveso "to be" v minulém čase má pouze dva tvary: "was" pro jednotné číslo a "were" pro množné číslo. Rod podmětu v tomto případě nehraje roli. Takže ať už je podmět "he", "she" nebo "it", vždycky použijeme "was". Například: "He was at home.", "She was at home.", "It was cold." Stejně tak pro všechny osoby v množném čísle použijeme "were". Například: "We were at home.", "You were at home.", "They were at home."

Výjimky z pravidla

Ačkoliv se pravidlo o shodě podmětu s přísudkem v minulém čase zdá být jednoduché, existuje několik výjimek, které nám mohou zamotat hlavu. Zaměřme se na případy, kdy nám dělá problém rozlišit mezi "byli" a "byly" v češtině a "were" v angličtině.

Zaprvé, v češtině musíme brát v potaz rod podmětu. Pokud je podmět rodu ženského, použijeme "byly", bez ohledu na to, zda se jedná o osoby, zvířata nebo věci. Například: "Ženy byly v divadle." Naopak v angličtině se v minulém čase používá pro všechny rody a čísla pouze "were", tedy: "The women were at the theatre."

Zadruhé, komplikace nastávají u podmětů rodu středního. V češtině záleží na tom, zda je podmět životný, či neživotný. Pro životná podměta rodu středního použijeme "byla" (např. "Děti byla hodná."), pro neživotná "byly" (např. "Auta byly zaparkovaná."). Angličtina opět volí univerzální "were": "The children were well-behaved." a "The cars were parked."

Více podmětů v různém rodě

V českém jazyce se sloveso v minulém čase shoduje s rodem a číslem podmětu. Pokud máme více podmětů v různém rodě, řídí se volba tvaru slovesa následujícími pravidly:

1. Pokud je mezi podměty mužský rod životný, použijeme tvar slovesa v mužském rodě životném (např. "Chlapec a dívka byli v kině.").

2. Pokud mezi podměty není mužský rod životný, ale je tam rod ženský, použijeme tvar slovesa v ženském rodě (např. "Dívka a kočka byly doma.").

3. Pokud jsou mezi podměty pouze rody střední, použijeme tvar slovesa ve středním rodě (např. "Auto a kolo byla opravena.").

V angličtině je situace jednodušší, protože sloveso "to be" má v minulém čase pouze tvary "were" pro množné číslo a "was" pro jednotné číslo, bez ohledu na rod. Proto ve větách "The boy and the girl were at the cinema." a "The girl and the cat were at home." použijeme vždy "were", i když se v první větě jedná o mužský a ženský rod a ve druhé o ženský a střední rod.

Neživotné podměty

V českém jazyce nám neživotné podměty, na rozdíl od angličtiny, nedělají s volbou slovesa "být" v minulém čase žádné starosti. Ať už mluvíme o stole, knize nebo autě, vždycky použijeme tvar "byl" pro mužský rod a "byla" pro ženský a střední rod. V angličtině se ale musíme rozhodovat mezi "was" a "were" i u neživotných věcí.

Zatímco "was" se používá pro jednotné číslo, "were" se váže k množnému číslu. To znamená, že pokud bychom chtěli říct "Kniha byla na stole", řekneme v angličtině "The book was on the table". Kdybychom ale mluvili o více knihách, museli bychom použít "were": "The books were on the table". I když se to může zdát matoucí, stačí si zapamatovat, že neživotné podměty se v angličtině řídí stejnými pravidly pro shodu podmětu s přísudkem jako podměty živé. Rozdíl je pouze v tom, že v češtině nám volbu tvaru slovesa určuje rod podmětu, zatímco v angličtině jeho číslo.

Byly doby, kdy stačilo říct pravdu, a lidé se zastavili a poslouchali. Dnes musíte křičet a lhát, abyste vůbec upoutali jejich pozornost.

Radek Svoboda

Abstraktní pojmy

Abstraktní pojmy, jako jsou láska, štěstí nebo smutek, představují pro studenty angličtiny často oříšek, zvláště pokud jde o použití slovesa "být" v minulém čase. Zatímco v češtině volíme mezi "byl/byla/bylo/byli" podle rodu a čísla podmětu, v angličtině se tato volba zužuje na "was" a "were". Pro abstraktní pojmy, které nemají gramatický rod ani číslo, je klíčové si zapamatovat, že vždy používáme "were".

Například věta "Láska a štěstí byly důležité" se přeloží jako "Love and happiness were important", nikoliv "Love and happiness was important". Stejně tak věta "Jeho slova byla plná smutku" se přeloží jako "His words were full of sadness", ačkoliv slovo "smutek" je v jednotném čísle. Tato zdánlivá nelogičnost plyne z odlišné gramatiky obou jazyků a je důležité si ji osvojit pro správné používání angličtiny.

Příklady použití byly

V každodenní konverzaci i psaném projevu se často setkáváme s volbou mezi tvary "byly" a "byli" nebo jejich anglickými protějšky "were" a "were." Výběr správné varianty závisí na rodě a čísle podmětu, na který se sloveso vztahuje. V českém jazyce rozlišujeme ženský, mužský a střední rod, v angličtině se tato distinkce v minulém čase neprojevuje.

Feature	Byli	Byly
Grammatical Gender	Masculine animate	Feminine
Grammatical Number	Plural	Plural
Used with Nouns Referring to	Groups of men or mixed groups of people where at least one man is present	Groups of women or inanimate objects

Pokud mluvíme o ženách nebo o věcech ženského rodu v množném čísle, použijeme tvar "byly." Například: "Ženy byly na pláži." Stejně tak u věcí středního rodu v množném čísle: "Děti byly hodné." V angličtině bychom v obou případech použili "were": "The women were on the beach." "The children were well-behaved."

Naopak, pokud hovoříme o mužích nebo o věcech mužského rodu v množném čísle, zvolíme tvar "byli." Například: "Muži byli v práci." V angličtině opět použijeme "were": "The men were at work."

Příklady použití byli

Sloveso "být" v minulém čase může být pro anglicky mluvící studenty češtiny trochu oříšek. V češtině se totiž skloňuje podle rodu a čísla podmětu, zatímco v angličtině se používá pouze "was" pro jednotné číslo a "were" pro číslo množné. Takže, jak to vlastně je s těmi "byli" a "byly"?

Představte si, že chcete říct "Oni byli unavení." V tomto případě je podmět "oni" mužského rodu a množného čísla, proto použijeme tvar "byli". Kdybychom ale chtěli říct "Knihy byly staré.", použijeme tvar "byly", protože podmět "knihy" je ženského rodu a množného čísla.

Zjednodušeně řečeno, "byli" se používá s mužským rodem a "byly" s ženským rodem, vždy v množném čísle. Nezapomínejte, že v češtině má i střední rod svůj vlastní tvar, ale o tom až někdy jindy. Důležité je si zapamatovat, že v angličtině se používá pouze "were" pro množné číslo bez ohledu na rod, zatímco v češtině musíme rozlišovat mezi "byli" a "byly" podle rodu podmětu.

Tipy pro správné použití

Použití sloves "být" v minulém čase, ať už v češtině nebo angličtině, může být někdy matoucí. V češtině volíme mezi "byl/byla/bylo/byli" podle rodu a čísla podmětu. V angličtině se zase rozhodujeme mezi "was" a "were" v závislosti na osobě a čísle.

"Byl/byla/bylo" použijeme pro jednotné číslo v minulém čase: on byl doma, ona byla v práci, město bylo krásné. "Byli" je pak vyhrazeno pro množné číslo: oni byli v kině, domy byli opuštěné.

V angličtině je volba mezi "was" a "were" trochu složitější. "Was" se používá pro 1. a 3. osobu jednotného čísla: I was tired, he was happy, she was at home. "Were" se používá pro 2. osobu jednotného a množného čísla a pro 1. a 3. osobu množného čísla: you were right, we were surprised, they were singing. Pamatujte si, že i když se "you" překládá jako "ty", v angličtině se s ním vždycky používá "were".

Nejčastější chyby

Jednou z nejčastějších chyb, kterých se čeští studenti angličtiny dopouštějí, je špatné používání slovesa "být" v minulém čase. V češtině máme pouze jedno slovo "byli" pro množné číslo, zatímco v angličtině musíme rozlišovat mezi "were" pro osoby a "were" pro věci.

Často se stává, že studenti použijí "were" i v případech, kdy by správně mělo být "were". Tato chyba je pravděpodobně způsobena tím, že se "were" používá častěji než "were" a proto zní studentům přirozeněji. Je důležité si uvědomit, že i když tato chyba nemusí být na první pohled gramaticky fatální, může znít nepřirozeně a mate rodilé mluvčí.

Abychom se této chybě vyhnuli, je důležité si osvojit pravidlo, že "were" se používá pro osoby a "were" pro věci. Pomoci nám může i poslouchání a čtení textů v angličtině, kde si můžeme všímat, jak se tato slovesa používají v různých kontextech. Čím více se budeme setkávat se správnou gramatikou, tím přirozenější bude i pro nás.

Cvičení a procvičování

V češtině nemáme ekvivalent pro anglické "were" a "was," proto je potřeba se zaměřit na kontext věty. Pokud věta v minulém čase popisuje stav nebo vlastnost, použijeme byli pro množné číslo a byl/byla/bylo pro číslo jednotné. Například: "Oni byli unavení." (They were tired.) "Dům byl velký." (The house was big.) Pokud věta popisuje děj v minulosti, použijeme minulý čas slovesa. Například: "Oni četli knihu." (They were reading a book.) V tomto případě "were" nevyjadřuje stav, ale tvoří minulý čas průběhový. Procvičování je klíčové pro pochopení rozdílu. Zkuste si přeložit následující věty do češtiny a všímejte si, jak se mění použití sloves: "The cats were sleeping." "The movie was interesting." "We were eating dinner." Čím více budete procvičovat, tím přirozenější vám tato gramatika bude připadat.